Tomáš Jetela / Sedimenty

Vernisáž výstavy: 29. 2. 2024 o 18.00
Trvanie výstavy: 1. 3.  – 14. 4. 2024
Kurátorka: Zuzana Danková
DOT. Contemporary / Jurkovičova tepláreň, Bottova 1 / Bratislava

Z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Tomáš Jetela (*1986) študoval na pražskej AVU, v ateliéri Michaela Rittsteina a je významnou postavou súčasného českého umenia. Do povedomia na umeleckú scénu sa dostal už ako diplomant v roku 2010 s cyklom malieb “Knihovna”. V roku 2013 bol ocenený Cenou kritiky za mladú maľbu, čo len potvrdilo jeho zaujímavé postavenie medzi mladými českými maliarmi. Jeho pravidelná prezentácia na pôde domácich galérií je svedectvom neustálej aktuality a relevancie jeho diel v kontexte súčasného umenia.

Autorova tvorba sa vyznačuje expresívnou maľbou, ktorá zachytáva anonymné postavy, čerpajúc námety skrz vlastnú optiku z rôznych zdrojov – od literatúry, cez pop kultúru až po film. Maliarsky rukopis je postavený na intuitívnej konštrukcii obrazovej plochy, kombinujúc lineárnu maľbu s kresbou a kolážou, čím cielene zintenzívňuje emocionálnosť a výrazovosť figúr. Formálne jeho tvorba odkazuje na diela Egona Schieleho, Oskara Kokoschku a Francisa Bacona, avšak Jetela tieto vplyvy transformuje do originálnej formy.

Prístup Tomáša Jetelu zdôrazňuje interakciu medzi expresívnou technikou a charakterom portrétovaných. V tvorbe si kladie za cieľ dosiahnuť intenzívny zážitok a vyjadriť vnútorný svet zobrazovaných postáv. Tento prístup zvýrazňuje autenticitu portrétovaných a tiež umožňuje divákovi preniknúť do emócií a vnútorného sveta postáv, vytvárajúc tak silný sugestívny vizuálny zážitok. Postavy, zobrazené vo vypätých emocionálnych momentoch a výrazoch, nám vďaka Jetelovej práci odkrývajú autentický bytostný svet. Divák je vtiahnutý do emócie, ktorú postava na obraze prežíva, hoci kontext, príbeh a jej pôvod sú mu neznáme.

Výstava prezentuje rozmanitý výber tém a motívov, formovaných rôznymi obdobiami a ideami, čo divákovi umožňuje vnímať diela viacerými spôsobmi a objavovať v nich nové vzťahy a prepojenia.

Zuzana Danková

“Různorodé tvary a formy, pozapomenutá témata a zvrásněné motivy… formovány rozličnými obdobími a idejemi, které putují časoprostorovým kontinuem lehce jako mýdlová bublina v absolutním bezvětří .. pomyslné světelné roky vnáší do neuchopitelných myšlenek a vrtkavých pocitů “v hmotě” nové delikátní souvislosti a nečekané překvapující hodnoty .. malby, které by se “oficiálně” nikdy nepotkaly a neuskutečnily by mezi sebou tento uhrančivý dialog, se vzájemně povzbudily k nové kontextuální rovnici…našeptávaly si mezi sebou svá tajemství nanejvýš v temných koutech mrazivého ateliéru.. nyní spolu mohou promluvit otevřeně a projevit naplno sílu své autenticity a sebepotvrzení díky vzájemné interakci. Otevírá se tu možnost pro vnímatele vstupovat do díla pokaždé jiným způsobem a několika různými cestami, jež jsou ukotveny v různých časech a propojeny s rozdílnými místy… příběhy se zde vrství jako sedimenty, jež matka země srovnává pod tlakem v harmonickém souladu.. celé se to příčí jejich přirozené rozmanitosti, prožitkům z roztodivných krajin a pozoruhodných avšak na první pohled neslučitelných epoch. Tváře se k sobě navzájem obracejí, aby následně odvrátily zrak plný znechucené podráženosti… Údy se proplétají v extatickém gestu a posléze se brání vzájemným útokům svého přebujelého ega.. dvojrozměrná rozkoš vnáší do věcí význam a dává slepé snaze o přebujelý výraz smysl. Kotva se zřekla své funkce a v tomto kontextu “dlouhodobého horizontu” existuje jen neurčité tušení prodlužujících se stínů, ale také zářných pohledů, jimiž se protagonisté odehrávající se na plátně vzájemně zatemňují nebo naopak osvětlují… V tomto zběsilém cirkusu potlačování a vyzdvihování bují nová scéna pod taktovkou nespočtu minulostí, transformuje se v přízračném gestu v přítomnost a následně se rodí mocný proud budoucnosti…“  Tomáš Jetela